Vánoční průvodce přežitím pro všechny, kdo jsou z vánočního klidu spíš na nervy 

Vánoční démoni: Seznamte se s partou

Pojďme si to říct na rovinu. Vánoční démoni nejsou žádní skřítci v červených čepičkách. Jsou to všechny ty nádherné emoční pakáže, které s sebou vláčíte celý rok a pak přijdou Vánoce a najednou je máte všechny pohromadě na jednom místě. Jako rodinnou oslavu, kterou jste neplánovali.

Démon 1: Perfekcionista (aka "Musím to zvládnout jako z Pinterestu")

Tento démon se probudí někdy kolem 1. prosince a začne vám našeptávat: "Letos to bude DOKONALÉ. Uděláš dvanáct druhů cukroví, vyzdobíš celý dům jako z časopisu a všichni budou žasnout."

Realita? Je 20. prosince, máte tři spálené plechy lineckého, stromeček vypadá jako by přežil tornádo a vy máte chuť všechno hodit oknem.

Gratulujeme. Perfekcionista vyhrál další kolo.

Démon 2: Rodinný mírový vyjednavač (aka "Všichni musí být spokojení. Kromě mě.")

Tohle je specialista na věty typu:

• "Já si dám jen malý kousek, nechte si to."
• "Ne ne, já to uklidím, vy si sedněte."
• "Mně to nevadí!" (Ale popravdě: Vadilo.)

Výsledek? 26. prosince máte emoční výbuch kvůli tomu, že vám někdo špatně položil utěrku. A všichni se na vás dívají jako byste zešíleli.

Spoiler alert: Nezešíleli. Jen jste toho měli plné zuby.

Démon 3: Nostalgický melancholik (aka "Tohle nejsou ty pravé Vánoce")

Tenhle přichází vždycky nečekaně. Sedíte u stolu, kolem vás je rodina, jídlo, dárky... a najednou vás zasáhne vlna smutku.

"Dřív to bylo jinak. Dřív tady byla babička. Dřív jsme se všichni smáli. Dřív..."

A najednou máte slzy v očích a snažíte se je schovat za sklenkou vína, kterou jste původně nechtěli. Děkujeme, démone. Opravdu jsme to potřebovali.

Démon 5: Úzkostlivý plánovač (aka "Co když to všechno pokazím?")

Tento démon se specializuje na scénáře typu:

• "Co když zapomenu koupit dárek pro švagra?"
• "Co když se kapr nepovede?"
• "Co když se všichni budou nudit?"
• "Co když... CO KDYŽ... CO KDYYYŽ?!"

Gratulujeme, máte vánoční generalizovanou úzkost. Je to jako normální úzkost, ale s cukrovím.

Proč zrovna Vánoce? Aneb Kdo tohle vymyslel?

Dobrá otázka.

Celý rok žijete v nějakém rozumném režimu. Máte svoje mantinely, svoje rituály, svoje "já to nějak zvládám" strategie.

A pak přijdou Vánoce a najednou:

Musíte trávit čas s lidmi, které normálně vidíte jednou ročně (a teď si vzpomínáte proč). Musíte být "v pohodě", i když máte chuť utéct do lesa. Musíte splnit očekávání - svá, partnerova, tchýně, dětí, sousedky, zlatého retrívra... Musíte to všechno zvládnout s úsměvem, protože "přece jsou Vánoce, nejkrásnější svátky roku!"

Ne. Nejsou. Pro spoustu lidí jsou Vánoce emoční maraton v kostýmu Santy. A nejhorší? Že se za to cítíte špatně. Protože "normální lidé přece Vánoce milují, co je se mnou?" Klid. S námi je to samé. S námi všemi.

Vzorce, které nás drží…a pěkně nás štvou

Teď to nejlepší: Většina těch vánočních démonů má svoje jméno a adresu. Jsou to naše staré známé emoční vzorce.

"Nesmím se zlobit, musím být milý/á"

Tohle je vzorec pro pokročilé.

Cítíte vztek? Ale nesmíte to ukázat, protože Vánoce! Jste unavení? Ale nesmíte si stěžovat, protože Vánoce! Někdo vás vytáčí? Ale musíte se usmívat, protože... jo, už to znáte.

A pak? Pak vybuchnete 25. prosince večer, protože vám někdo špatně zavřel ledničku. A celá rodina se na vás dívá jako: "Ty jsi ale hysterka." Ne. Nejste. Jen je toho všeho prostě moc. 

"Nejsem dost (dobrý/á, hodný/á, úspěšný/á...)"

A tohle je ta nejhorší. Pocit, že ať uděláte cokoliv, nikdy to nebude dost.

Dost dobrý dárek.
Dost velká radost.
Dost pěkně prostřený stůl.
Dost... všeho.

A Vánoce? Ty jsou jako emoční zesilovač. Všechno, co cítíte celý rok, je najednou 10x silnější. Takže jo, máte chuť utéct. A je to v naprostém pořádku.

Takže co s tím? Aneb tipy pro přežití

Dobrá zpráva: Nemusíte ty démony porazit. Stačí je pozvat na čaj a říct jim: "Jasně, vidím tě. Ale dnes nerozhoduješ ty."

Tip 1: Snižte laťku. Radikálně.

Víte, co je osvobozující? Přiznat si, že letos to nebude dokonalé. A je to v pořádku!

Koupíte místo domácího cukroví hotové? Nikdo nezemře. Nezvládnete všechny dárky? Lidé vás budou mít rádi i tak. Nebudete mít vyzdobený dům jako z katalogu? Upřímně, nikoho to nezajímá.

Snižte očekávání. Svoje i cizí. A užijte si to.

Tip 2: Dovolte si cítit

Jste smutní? Buďte smutní.
Jste naštvaní? Buďte naštvaní.
Máte chuť utéct? Je to v pořádku.

Vánoce nejsou soutěž v pozitivitě. Můžete mít emoce. Všechny. I ty "nevhodné".

Tip 3: Dejte si pauzu

Vážně. Není ostuda si vzít 15 minut pro sebe. Zavřete se v koupelně. Jděte na procházku. Sedněte si na balkon. Nikdo vás za to nepopraví. A pokud ano, mají problém oni, ne vy.

A když je to fakt moc? Sáhněte po SOSkách.

Občas je těch emocí prostě... hodně najednou.

Víte, ten moment, kdy:

• Spálíte cukroví
• Tchýně kritizuje váš stromeček
• Děti se perou o hračku
• Partner se ptá "co je k večeři"

A vy máte pocit, že za vteřinu explodujete jako petarda.

Přesně pro tyhle chvíle existují kapky akutní krize.

Ne, nejsou to zázračné pilulky štěstí. Nejsou to "utlum všechny emoce a usmívej se". Jsou to pomocníci, kteří vám pomůžou se nadechnout. Uklidnit tu vnitřní bouři. Vrátit se zpátky k sobě.

Bachovy esence fungují přírodně, jemně, bez chemie. Pomáhají v momentech akutního stresu. Když je všeho moc. Když cítíte, že přetéká pohár.

A hlavně: Nejste slabí, když o pomoc požádáte. Jste chytří.

Takže: Vánoce nemusí být dokonalé. Stačí, když je přežijete.

A to je celá pointa. Vánoce nemusí vypadat jako z Instagramu. Nemusí být bez stresu. Nemusí být bez hádek, slz nebo chaosu.

Můžou být prostě... normální. Lidské. Vaše.

S vašimi démony, které už nemusíte schovávat.
S vašimi emocemi, které už nemusíte tlačit dolů.
S vaší nedokonalostí, která je vlastně úplně v pohodě.

A možná, jen možná, když přestanete bojovat s tím, jak "by to mělo být", najdete v těch Vánocích i kousek pohody. Nebo aspoň přežijete do 27. prosince. A to je taky úspěch.