Főoldal

Poporodní deprese: příznaky, osobní příběh a cesta k uzdravení

„Po narození miminka nepřišla euforie, ale prázdno, strach a smutek.“

Některé novopečené maminky se potýkají s něčím neočekávaným – místo očekávané radosti nachází hlubokou beznaděj. Jedna z nich takto vzpomíná na své první týdny po porodu. Její zkušenost ilustruje závažnost poporodní deprese, stavu, který je v naší společnosti stále často tabuizován, ačkoliv se týká obrovského množství žen.

Jak častá je poporodní deprese v realitě?

Ačkoliv neexistují zcela přesná data pro Českou republiku, výzkumy a projektové průzkumy ukazují, že poporodní deprese postihuje řádově desítky tisíc žen ročně. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) postihuje deprese kolem 10 - 13 % žen na celém světě, a to buď během těhotenství, nebo v prvním roce po porodu.

V Česku jsou odhady odborníků ještě naléhavější. Odhaduje se, že psychické potíže v perinatálním období zažije až každá pátá žena. Statistiky spolku Úsměv mámy potvrzují, že klinickou úzkost či depresi řeší asi 13,6 % čerstvých maminek, což představuje zhruba 15 400 žen ročně. I když se to může zdát jako vysoké číslo, situaci komplikuje fakt, že většina případů zůstává skrytá.

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) upozorňuje na alarmující skutečnost: až 75 % žen s psychickými potížemi v období mateřství odbornou pomoc vůbec nevyhledá. Pokud se v těchto pocitech poznáváte, pamatujte - nejste slabá, jste součástí velké skupiny žen, jejichž hlas je jen málokdy slyšet.

Statistiky jsou jedna věc, ale jak se tento stav prožívá v reálném životě?

Přečtěte si upřímný osobní příběh Lenky a její cestu zpět k sobě.

Jak poznat poporodní depresi: příznaky a projevy

Na rozdíl od běžného poporodního splínu (krátkodobého kolísání nálad po porodu, tzv. baby blues) se deprese vyznačuje dlouhodobějšími a výraznějšími symptomy. Krátkodobý splín typicky trvá jen několik dní až týdnů a postupně ustupuje s tím, jak se stabilizují hormony. Pokud však stav přetrvává déle než dva týdny a jeho intenzita sílí, může jít o závažnější onemocnění, které vyžaduje pozornost.

Mezi nejčastější příznaky poporodní deprese patří:

Trvalý smutek a beznaděj: Pocit vnitřní prázdnoty, apatie nebo neutuchajícího tlaku.
Extrémní únava a vyčerpání: I zdánlivě běžné činnosti působí nesmírnou námahu; matka má problém dostatečně odpočívat nebo usnout, i když miminko spí.
Ztráta radosti (anhedonie): Neschopnost těšit se z věcí, které dříve bavily; pocit, že „nic nedává smysl“.
Pocity viny a bezcennosti: Časté přemýšlení, že žena není „dobrá matka“ nebo se nedokáže o dítě správně postarat – třebaže dítě miluje. Maminka s depresí sama popisuje, že měla „myšlenky, že jsem 'špatná' máma“.
Vyhrocená úzkost a obavy: Neustálé strachy o dítě, o vlastní zdraví nebo o budoucnost rodiny; mohou se objevovat i vtíravé myšlenky či panické stavy.
Fyzické symptomy: Změny spánku (nespavost nebo naopak nadměrná spavost), nechutenství či naopak přejídání, bolesti na hrudi, bušení srdce apod.
Myšlenky na smrt či sebepoškozování: V těžkých případech se mohou objevovat i úvahy o ukončení života či pocity totální beznaděje.

Každá žena může projevy vnímat individuálně, ale pokud obtíže trvají déle než dva týdny, je na místě vyhledat odbornou pomoc. Poporodní deprese totiž většinou sama neustupuje. Naopak se může postupně prohlubovat, což ztěžuje péči o dítě i o sebe samu.

Pokud v těchto řádcích poznáváte své vlastní pocity, věřte, že existuje cesta ven.

Lenka si prošla stejnými stavy - podívejte se, co jí pomohlo se znovu nadechnout.

Co dělat a kde hledat pomoc

Pokud máte podezření, že byste mohla trpět poporodní depresí, je důležité neostýchat se a otevřeně mluvit o svých pocitech. Včasná intervence je klíčem k úspěšné léčbě.

Sdílejte obtíže s blízkými: Promluvte si s partnerem, rodinou nebo přáteli. Někdy už samotný fakt, že o problému mluvíte a nejste na něj sama, může přinést okamžitou úlevu.
Navštivte lékaře: Obraťte se na svého gynekologa, praktického lékaře či pediatra. Lékař může navrhnout screeningové testy na poporodní deprese, doporučit specialistu a případně nasadit léčbu.
Vyhledejte odbornou péči: Psychoterapie je jednou ze základních forem léčby a v závažnějších případech může lékař předepsat antidepresiva. Léky by měly být vždy podávány pod lékařským dohledem a jejich užívání by se nemělo náhle přerušovat.
Kontaktujte podpůrné organizace: V Česku existuje portál Perinatal.cz (pod záštitou NUDZ) nebo spolek Úsměv mámy, který organizuje podpůrné skupiny a sdílení zkušeností s vyškolenými „peer konzultantkami“.

Využijte krizové služby: Existují krizové linky a poradenská centra duševního zdraví, kde mohou pomoci okamžitě v krizových stavech.

Klinické studie ukazují, že ženy, které mají po porodu aktivní podporu (odbornou i rodinnou), mají výrazně nižší riziko rozvoje těžkých forem deprese.

Cesta k uzdravení a povzbuzení

Pro naši hrdinku přišel zlom ve chvíli, kdy konečně dokázala přiznat sama sobě, že pomoc potřebuje: „Zlom přišel ve chvíli, kdy jsem si dokázala říct o pomoc,“ vzpomíná. Brzy poté lékař nasadil antidepresiva. K léčbě postupně přidala i doplňkové metody, které jí pomáhaly lépe zvládat každodenní stres. „Začala jsem brát antidepresiva a po nějaké době jsem sáhla po Bachových esencích – Kapkách na míru a SOS kapkách pro akutní krizi. Postupně se mi lépe dýchalo, tíživé chvíle byly snáze zvládnutelné.“

V jejím případě byly Bachovy esence jedním z důležitých podpůrných kroků v péči o emoční stabilitu. Kapky na míru, které se připravují individuálně podle konkrétních emocí, jí pomohly zpracovávat dlouhodobé vyčerpání a pocity zahlcení. SOS kapky, namíchané pro akutní stresové situace, využívala v krizových chvílích - například při návalech úzkosti nebo paniky. Oba typy esencí vycházejí z tradiční květové terapie a jsou vhodné i pro kojící ženy (verze bez alkoholu).

Kromě emoční podpory nezapomínala ani na tělesnou regeneraci. Každodenní vyčerpání částečně zmírňoval i tekutý vitamín C - doplněk stravy, který se díky své formě snadno vstřebává a podporuje imunitní systém i snížení míry únavy a vyčerpání. Díky těmto krokům postupně docházelo k úlevě. Jak sama říká: „Cesta zpátky k sobě byla dlouhá a plná malých krůčků. Byly to týdny a měsíce nástupů i pádů. Ale postupně se objevoval klid a víra, že takové období nebude trvat věčně.“

Povzbuzení pro maminky v podobné situaci

„Poporodní deprese mi vzala iluzi, ale dala mi větší laskavost k sobě, odvahu a hlubší pochopení pro jiné ženy,“ píše na závěr. A dalším maminkám posílá jasné poselství: „Neboj se, nejsi špatná máma. Nejsi sama. Poporodní deprese není selhání. Je v pořádku říct si o pomoc. Protože jednou se nadechneš a zjistíš, že se ti dýchá trochu líp.“ Příběh Lenky ukazuje, že i z nejtemnějších chvil existuje cesta ven. S pomocí odborníků, podpory okolí a doplňkové péče o sebe lze depresi překonat a znovu najít radost z mateřství.

Kam se obrátit pro pomoc: V případě příznaků kontaktujte zdravotnické zařízení nebo projekty jako Perinatal.cz a Úsměv mámy. Všechny zmíněné organizace poskytují potřebné informace i konkrétní pomoc. Pro jemnou emoční podporu mohou maminky využít i přírodní prostředky, jako jsou Bachovy esence - Kapky na míru či SOS kapky, které v tomto příběhu sloužily jako důležitý pilíř v náročných chvílích.

Zdroje: WHO, NÚDZ, Úsměv mámy, Perinatal.cz.