Příběh ze života: Když se vám ze dne na den otočí život…

|MEG BRAND
Příběh ze života: Když se vám ze dne na den otočí život…

Je mi 48 let, před rokem a půl se mi ze dne na den úplně otočil můj báječný život. Je listopad, poletuju si s úsměvem v práci, vše je sluncem zalité, báječný muž, zdravé, šikovné dospívající dítě, žádné finanční starosti a najednou jdu k zemi… bože asi tlak, únava, tohle se mi nestalo už 25 let.

Trochu jsem se oklepala a říkám ok, zítra už bude dobře.

Ale nebylo, hůř a hůř.

K doktorům jsem do té doby chodila jen na prevence. Začala jsem ztrácet rovnováhu, takže začalo kolečko vyšetření: uši, oči, neurologie, magnetická rezonance hlavy, ortopedie na uvolnění krku... vše v pořádku.

Super jsem zdravá, ale každý den je to horší a horší.

Asi za tři měsíce mě odváží sanitka, vysoký tlak (do té doby byl vždy spíš nízký), jinak nic. Dozvídám se, že to je psychika… Říkám: ,,já vůbec nemám žádné psychické problémy."

Bohužel stav se zhoršoval, začali bolesti kloubů, přidala se únava, motání, šílené bolesti hlavy. Pak to pokračovalo, měla jsem odpor ke všemu, běžné úkony se smrskly na minimum (řídit auto nemyslitelné…)

Takže jsem začala pátrat, hledat, vyptávat se žen z mého okolí v mém věku… týdny plynuly.

Holka, ty máš perimenopauzu, říkám ok.

Takže na gynekologii, kde jsem si zaplatila hormonální testy…

Výsledek: no u vás není ještě menopauza, žádné vysvětlení, že při menopauze je už po všem (nutno dodat, že nemám dělohu, vaječníky ale ano). Doktorka mi šoupla hormonální gel, bez vysvětlení…

Jsem byla šťastná, konečně pomoc, jo… za pár dní mi bylo ještě hůř. Už jsem nemohla, tohle vše trvalo už rok a ja měla už jen zbytky sil.

Nemohla jsem nic, sama ani nakoupit, přicházeli panické ataky, motání hlavy, bolesti celého těla a v tu chvíli už jsem měla opravdu i narušenou psychiku, vždyť rok jsem jak v mlze…

Takže jsem vše vysadila a začala jsem úplně od znova.

Ok, perimenopauza, díky internete! Aspoň už je to nějaká diagnóza…

To chce čas, jsem zdravá, ale co teď, jednou to přejde.

Začala jsem si zapisovat do kalendáře každý den jak mi je. Zjistila jsem, že se pravidelně opakují dny, kdy je to lepší a horší.

Vymyslela jsem si berličku na panické ataky: obyčejný pytlík s ledem, který mě všude doprovázel a doprovází. Jakmile to na mě jde, okamžitě nastupuje led na krk, na hrudník.

Na měsíc mi obvodní doktorka napsala slabé antidepresiva, přestala jsem na sebe tlačit, kdy teda už mi bude dobře. Obrátila jsem úplně život - začala jsem se zaměřovat na jídlo a dostatek vitamínů, chodila jsem na procházky, trávila méně hodin v práci a začala jsem užívat také Bachovy kapky na míru, které jsem si vybrala jako podporu své psychické pohody. Postupně jsem se učila, že nemusím mít všechno perfektní a pod kontrolou.

Začala jsem o tom nahlas mluvit. Žádný doktor, žádné lítání a čekání měsíce na termín. Jde to pomalu, ze začátku vydat sama na nákup a když to nejde, nic nenakoupím a co… pár kilometrů v autě, ok, když to nejde, nejedu.

Žádná ostuda, jen tělo potřebuje čas přeladit na jiný program. Nadále nedovolit hlavě, aby mi říkala, že to nejde. Jde to!

Takže rok a půl tvrdá škola, ale vlastně za ní děkuji. Ještě to potrvá, ale v módu „že nemusím vše zvládnout hned“ určitě zůstanu.

Takže milé bolesti kloubů, nechutě k jídlu, deprese, zapomínání, mozková mlha, závratě, návaly, zimnice, bolesti břicha, intolerance na potraviny, otékání nohama, lítosti, vzteky, špatný zraku atd…. mi můžete víte co…

Já mám svůj pytlík s ledem, Hormonex (úžasný pomocník - jen bylinky, žádná chemie).

Zase si jednou dám v klidu sklenku vína (doteď nemyslitelné…), zase si užiju dovolenou u moře, možná ne hned, ale brzy určitě. Mohla bych psát hodiny o té šílenosti…

Každopádně v neposlední řadě moc pomáhá milující, tolerantní rodina a pevná víra v lepší zítřky…

Tělo má neuveritelnou sílu dát se zpátky dohromady, jen mu věřit a dát čas.

Nezlobit se hlavně na něj, vždyť jede na plné obrátky a teď prostě potřebuje čas.

Už i v zrcadle to zase začínám být já a najednou i občas chuť si něco koupit. Tyhle drobnosti jsou strašně důležité a je to na dobré cestě!

A já se těším na tu menopauzu!

Protože to už bude po všem. 😂👍