Tělo a psychika nejsou dva odlišné světy. To, co dlouhodobě prožíváme, cítíme i na svém těle. A věda dnes dokáže přesně vysvětlit proč.

Máte pocit, že děláte všechno správně - spíte, jíte, pohybujete se - a přesto se necítíte dobře? Často onemocníte, trápí vás chronická únava nebo napětí, které prostě neodeznívá? Možná odpověď neleží v těle. Možná leží o patro výš. Psychosomatika dnes není alternativní medicína. Je to vědecká disciplína s tisíci doloženými studiemi.

Co je vlastně psychosomatika?

Slovo psychosomatika pochází z řeckého „psyché" (duše) a „soma" (tělo). Poprvé ho použil německý psychiatr Johann Heinroth v roce 1818. Vědecký základ však začal být budován až ve 30. a 50. letech 20. století, kdy Hans Selye nejprve v časopise Nature (1936) publikoval první pozorování o vlivu stresu na organismus a v roce 1956 pak v knize The Stress of Life plně popsal tzv. General Adaptation Syndrome - systematický popis toho, jak tělo reaguje na zátěž.

Dnes je propojení těla a psychiky přijato mainstreamovou medicínou. Základy položil americký psychiatr George Engel, který v roce 1977 v časopise Science poprvé popsal tzv. biopsychosociální model: lidské zdraví není možné pochopit bez současného pohledu na biologické, psychické i sociální faktory. Německý lékař Thure von Uexküll tento přístup dále rozvinul a prosadil v evropské psychosomatické medicíně.

Jak stres fyzicky ničí imunitu

Mechanismus je přesně zdokumentován. Když zažíváme stres, tělo uvolňuje stresové hormony - kortizol a adrenalin. Tyto hormony jsou nezbytné pro krátkodobé zvládání výzev. Chronický stres však vede k trvale vysoké hladině kortizolu a to má přímý dopad na obranyschopnost těla.

CO DĚLÁ KORTIZOL S VAŠÍ IMUNITOU

Již Hans Selye ve svém výzkumu z roku 1936 popsal, že při chronickém stresu dochází v krvi k výraznému poklesu lymfocytů – bílých krvinek klíčových pro imunitu, včetně NK buněk schopných zabíjet nádorové buňky. Zároveň rostoucí hladina kortizolu potlačuje produkci cytokinů – proteinů, které regulují imunitní reakce. Důsledkem je oslabená schopnost těla bránit se infekcím, zánětům i autoimunitním onemocněním.

Novější studie z roku 2025 potvrdila, že prodloužená aktivace stresové osy HPA (hypothalamus-hypofýza-nadledvinky) výrazně narušuje imunitní i hormonální systém a podporuje vznik zánětů i autoimunitních poruch.

Zajímavý doklad obousměrného vztahu těla a psychiky přináší výzkum sociální psycholožky Amy Cuddyové z Harvardu: stačí 120 sekund v tzv. módu silné pozice (vzpřímený postoj, ruce v bok) a hladina kortizolu klesne o 25 %, zatímco testosteron stoupne o 20 %.

Emoce jako fyzická realita v těle

Psychosomatika není o tom, že si za potíže „můžeme sami". Je o tom, že emoce mají přímé fyziologické důsledky - bez ohledu na to, jestli si to uvědomujeme, nebo ne. Věda to dnes popisuje přesně:

Stres aktivuje sympatický nervový systém a uvolňuje kortizol a adrenalin, což zvyšuje srdeční frekvenci a krevní tlak.
Úzkost stimuluje centrální nervový systém, způsobuje svalové napětí, žaludeční nevolnost a narušuje hormonální rovnováhu.
Smutek a deprese snižují neurotransmitery jako serotonin, což oslabuje imunitu a způsobuje únavu.
Negativní emoce narušují rovnováhu cytokinů, což podporuje záněty a oslabuje imunitní reakci.

Již v 50. letech 20. století si pracovníci zdravotní pojišťovny ve Walesu všimli, že vdovy po hornících, kteří zemřeli při závalech, trpí výrazně větší nemocností a umírají dříve než stejně staré ženy, které toto neštěstí neprožily. Šlo o jedno z prvních systematických pozorování, jak psychický stav přímo ovlivňuje fyzické zdraví.

Spánek: most mezi psychikou a imunitou

Spánek není jen čas odpočinku. Je to období, kdy tělo regeneruje a posiluje své obranné mechanismy. Duševní problémy - stres, úzkost, deprese - často narušují spánkové vzorce. A špatný spánek zase oslabuje imunitní funkce tím, že snižuje produkci cytokinů a protilátek bojujících proti infekcím.

Jde o kruh. Stres naruší spánek. Špatný spánek oslabí imunitu. Oslabená imunita zvyšuje náchylnost k nemocem. Nemoc zvýší stres. A kruh se zavře. Psychosomatika říká, že přerušit ho můžeme v jakémkoli bodě – ale nejlépe přímo na začátku.

Tělo mluví dřív, než jsme připraveni slyšet

Psychosomatické projevy nejsou náhodné. Jsou to signály. Tělo není schopno říci to prostřednictvím slov, ale má symptomy. A každý z nich něco říká. Mezi projevy, které máme tendenci přičítat „fyzickým" příčinám, ale mohou mít psychosomatický původ, patří:

Chronická únava, která neodejde ani po dovolené
Opakovaná nachlazení a infekce „z ničeho"
Bolesti hlavy, zad a šíje bez organické příčiny
Trávicí problémy – nafouklost, syndrom dráždivého tračníku, náhlé nevolnosti
Kožní projevy jako ekzém, lupenka nebo kopřivka
Poruchy spánku, tlak na hrudi, bušení srdce

Pokud nezměníme vnitřní i vnější prostředí, tělo stále reaguje jako dřív a příznaky se vracejí. Otázka proto není „jak je umlčit", ale „co mi tím tělo chce říct?"

Psychosomatika není o vině. Je o porozumění.

Jeden z největších mýtů o psychosomatice je, že znamená, že si za své potíže „můžeme sami". Opak je pravdou. Psychosomatický přístup připomíná, že tělo a mysl jsou úzce propojené a že dlouhodobý stres, psychické napětí nebo potlačené emoce mohou mít zásadní vliv na fyzické zdraví – aniž by za to daný člověk mohl.

Pro trvalé zlepšení zdraví je proto důležité vnímat člověka jako celek – nejen jako fyzický organismus, ale také jako bytost s vlastním vnitřním světem, návyky, emocemi a specifickými potřebami. Jak říká NZIP (Národní zdravotnický informační portál): pokud při trvalém stresu nečiní člověk žádná záchranná opatření – relaxaci, změnu situace, vyřešení konfliktu – tělo neustále vyplavuje kortizol, a z toho stresu může onemocnět.

Psychosomatika není o slabé vůli. Je o zpomalení, laskavosti k sobě a vědomí, že někdy není potřeba být silnější. Stačí být k sobě upřímnější.

ZDROJE

Selye H. A syndrome produced by diverse nocuous agents. Nature, 1936; 138:32.
Von Uexküll T. et al. Psychosomatische Medizin. Urban & Schwarzenberg, 1979.
Cuddy AJ, Carney DR, Yap AJ. Power posing: brief nonverbal displays affect neuroendocrine levels. Psychol Sci, 2010; 21(10):1363–1368.
NZIP – Národní zdravotnický informační portál: Psychosomatika: základní informace. nzip.cz
Portal.cz – Psychologie dnes: Psychosomatika ve zkratce aneb Jak jsou propojené tělo a duše.
Cesta Relaxace: Co je psychosomatika a jak poznat, že za nemocí stojí psychika. (2025 review, chronický stres a osa HPA)
Heinroth JCA. Lehrbuch der Störungen des Seelenlebens. Leipzig, 1818. [první použití termínu psychosomatika]